20. července

Pátek v 19:27 |  Deník
Dnes jsem celý den ležela v posteli. Nic se mi nechtělo dělat. Celý den jsem strávila na mobilu a notebooku.
Za celý den se mi má nálada několikrát vystřídala. Jednou to bylo v pohodě, pak to bylo špatný, pak zase v pohodě a teď zase blbý. Musím říct své doktorce, že ty léky nezabírají. Obávám se, že mi už nepomůže nic.
 

19. července

Čtvrtek v 19:03 |  Deník
Tak jsem se konečně vrátila z tábora.
Ač se to nezdá, byla to celkem fuška.
Takový život vedoucího na dětském táboře není vůbec jednoduchý. Nahnat všechny děti na jedno místo je daleko složitější, než se může zdát. Protože děti jsou jako ovce. Dokud nebudou v ohradě, budou probíhat všude kolem.

29. června

29. června 2018 v 21:27 |  Deník
Přípravy na tábor probíhají v plném proudu. Máma šílí, bráchu to nezajímá a já počítám, kolik mi ještě v tašce zbývá místa, abych si tam mohla nabrat celý svůj šatník.
 


28. června

28. června 2018 v 19:25 |  Deník
Sedím u psychologa a nehnutě, tupě koukám do zdi. Dívá se na mě, pozoruje a čte si ve mě jako v knize. Nesmím se mu dívat do očí. Ticho prořízne jeho hlas.
"Tak jak ses poslední dny měla?"

25. června

25. června 2018 v 14:57 |  Deník
Dnešní den byl příšerný. Prázdno v hlavě, prázdno v duši. Sedím na posteli s pořezanou nohou a přemýšlím, že bych nejraději nebyla. Jenže nejde jen tak zmizet a nechat za sebou všechny blízké.

24. června

24. června 2018 v 19:00 |  Deník
Sedím v pokoji a koukám do zdi.
Přemýšlím, co sem mám napsat.

Můj život - část třetí - „psychický stav"

24. června 2018 v 10:49 |  Můj život
Byl by zázrak kdyby vše to, co jsem zažila, na mě nenechalo stopy.

Můj život - část druhá - „škola a vztahy"

24. června 2018 v 10:27 |  Můj život
Škola pro mě vždy byla místo plné bolesti. Nikdy jsem tam nechodila ráda a nikdy mě to v ní nebavilo. Proč?

Můj život - část první - „rodina"

24. června 2018 v 9:54 |  Můj život
Všechno začalo dnem, když jsem se narodila.

Deprese a já

23. června 2018 v 17:23 |  Všechno možné
Utápím se v pasti ze sebe sama. Nedokážu vykročit z tohoto začarovaného kruhu.
Myšlenky jsou jako nekonečný had plazící se v mé hlavě, který je připraven zakousnout se do mozku.
Srdce je jako bubeník v třicetileté válce, co udává rytmus všem vojákům v boji.
Můj dech je klidný. Nádech, výdech. Nádech, výdech.

Kam dál