To já jsem ta chyba

23. července 2018 v 17:26 |  Všechno možné
Kde se stala chyba?
Co jsem udělala špatně?


Brečím v rohu pokoje, mlátím klouby do zdi. Vlastně, ne, nebrečím, jen vydávám podivné skřeky, jako když dávíté kanárka. Z oči mi tečou sice slzy, ale nejsou to slzy smutku, nýbrž zoufalství.
Na otázku kde se stala chyba mám odpověď.
Ta chyba jsem já.
To mé narození bylo tou největší chybou.
Ne seznámení mé matky s tyranem. Ne mámino zacházení se mnou. Ta chyba jsem po celou dobu byla já.
Kdybych se nenarodila, máma by si dál žila s mým tátou a byli by šťastní. Nikdy by se kvůli mě nezačali hádat a nerozvedli by se. A máma by si nikdy nenašla přítele, který by ji (a nás taky) psychicky i fyzicky týral. Nikdy bych nebyla tou hroznou dcerou a máma by si na mě nemusela vybíjet zlost v podobě ran.
Kdybych se nenarodila, přátelé by si našli jiné přátele a vůbec by mě nemuseli poznat. Nebyla bych. Nikdo by mě nepoznal. Ani učitelé, ani ten týpek, co na mě čuměl v šalině. Nikdo.
Možná, že si někdo myslí, že tu jsme z nějakého důvodu. Svůj důvod vidím ten, že všem jen ubližuju, obtěžuju je a ničím. Pokud je toto tedy můj důvod proč tu žít, pak svůj život nechci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ValarMorghulis ValarMorghulis | 23. července 2018 v 17:43 | Reagovat

To neni pravda. Tvuj zivot je nedulezity a nic neznamena. Na svet jako takovy nemas zadny vliv. A vysoce pravdepodobne mit nikdy nebudes. Svet se tocil pred Tebou a bude i potom. Hnusna realita, ale pravdiva. :/ Nema cenu se vinit za blbosti, kdyz vliv na ne nemas.

2 Michelle Rosie Michelle Rosie | Web | 23. července 2018 v 17:54 | Reagovat

S tímhle nesouhlasím. Chyba nejsi ty. Nemůžeš za to, že se někdo rozhodl přivést tě na svět. Chyba je v tom, že si nezažila dostatečnou oporu a lásku ze strany rodičů, ale nemůžeš za to.

A opravdu věřím, že každý má svůj důvod, když už se stane, že se narodil. Věř a doufej, že máš v životě ještě pro co žít, že nakonec přijde něco, co ti vynahradí horor, který každým dnem zažíváš. Neprošla jsem si takovým peklem jako ty, ale zažila jsem si pár pádů v životě, kdy jsem chtěla ukončit život... Nakonec tu ale pořád jsem a bojuju za své místo tu být.

3 Lucky Lady. Lucky Lady. | Web | 23. července 2018 v 17:56 | Reagovat

TOTO NECHCEM ANI ČÍTAŤ!!! Takéto slová ihneď vypusť z hlavy!!! Určite nie si ty chybou, to už ani nevyslovuj! Chyby urobili tvoji rodičia, a veľkú chybu robí ten tyran a nie ty! Veď ty si nikomu neublížila, práve naopak. Tak prestaň okamžite takto rozmýšľať! Skús sa to zmeniť, povedz niekomu o tom, čo sa u vás doma deje, veď takto to ísť ďalej nemôže ísť..a nepochopím matku, ktorá sa vybíja svoje nešťastie v živote na vlastnom dieťati! Hrôza!!!

4 masterofexceptions masterofexceptions | E-mail | Web | 23. července 2018 v 18:22 | Reagovat

Ty sis nevybrala, že se narodíš.
Jako dítě, jak bys mohla mít zodpovědnost za rozhodnutí dospělých.
Neseš následky, které zasázelí zlí lidé.
Za nic nemůžeš.
Chápu, že to nemáš těžké a nebudeš mít.
Ale víš co?
Vše se dá změnit.
Sice neseš minulost, ale ty nejsi tou minulostí.
Můžeš život chytit za pačesy a vytvořit něco krásného.
Máš před sebou plátno, možná jsou na něm čmáranice, ale existují barvy, které zakryjí všechno.
Stačí chtít, bojovat ... ale hlavně nevzdat se a vytrvat.
Přeji hodně štěstí. :)
  Tvůj kamarád

5 masterofexceptions masterofexceptions | E-mail | Web | 23. července 2018 v 18:23 | Reagovat

nemáš lehké* pardon, chybka se vloudila, potvůrka.

6 crusades crusades | E-mail | Web | 23. července 2018 v 18:37 | Reagovat

Ahoj Kristý,
Já, víš, pro mě jsi se teďka stala mojí mladší sestřičkou, víš, chci ti říct, že tě mám rád. Opravdu. I když si možná musíš myslet, že tě neznám nebo že to říkám protože tě chci obelhat, ale není to pravda. Mám tě rád.

Darkmind... Připomínáš mi mě. Připomínáš mi kým jsem býval. Já jsem si zase říkal sorrowmind. Dělal jsem kraviny, byl jsem vždycky sám, nebo jsem si tak aspoň připadal. Myslel jsem, že se zabiju. Představoval jsem si to a plánoval, co by se stalo, kdybych to udělal. Představoval jsem si, že by mě oplakávali a pak že zase ne, že by to nikomu nevadilo. Že by to nic neznamenalo. Vždycky jsem pak "brečel", že jsem sám a že mě nikdo nemá rád a že by nikomu nevadilo, kdyby se to stalo. A utápěl jsem se v tom.

A proto ti chci říct, i když tě znám jen z toho, co píšeš, mě by moc vadilo, kdybys umřela. Mě by to moc mrzelo. Takže to prosím nedělej. Já vím, že si připadáš úplně sama, ale nejsi. I když to třeba teď nevíš.

A chci ti říct to, co jsem já tehdy poznal a co mě změnilo. Co mi pomohlo nebýt sorrowmindem, ale být jiskrou.

Teď jsem jiskra. Maličký záblesk světla. Víc neumím, ale ta jiskřička mnohdy stačí, aby zapálila plamen. I ty můžeš být jiskrou. Můžeš mít cíl.

Na temnotě je nejlepší, že temnota nikdy nepohltí světlo. Tam, kde se objeví světlo, tam temnota nemá co dělat a musí zmizet. A tak i darkmind může být Kristy, Kristy, která je světlem, ne temnotou.

Kristy, je jeden, kdo za tebe zaplatil tu nejvyšší cenu. Tak moc moc tě miloval, jako nikdo jiný tě milovat nemůže. Rozhodl se, že nechce abys ty musela umřít, že nechce, abys ty musela být nešťastná. A tak za tebe zemřel. On zemřel, abys ty mohla žít. Zamiloval si tě a má pro tebe plán. Poslání. Chce, abys mohla mít lepší život.

Ježíš za tebe zemřel, protože tě miluje. Má pro tebe naději a volá tě. Vidí tvoji starost a strach, vidí to, že se bojíš lidí, vidí to, že jsi sama a moc ho to trápí. Nechce, aby ses trápila. Chce, abys mohla být šťastná a chce, abys mohla žít lepší život, i když to máš třeba teď těžký.

Můj život otočil o 180... Úplně naruby. Já vím, že žije a že ke mně mluví. Že mi říká, co mám dělat a že mě drží za ruku a vede. On je můj opravdovej táta. I když můj moc nefungoval. Tak tenhle táta je skutečnej a miluje tě moc a moc.

Dokážeš tomu uvěřit? U něj neexistuje to, že by tě nemiloval, že bys byla tak špatná, že by ani tebe nemohl mít rád. Na tobě je, jestli se rozhodneš tomu uvěřit a říct si: "Jestli to tak je, tak já chci poznat jeho, poznat jeho plán pro mě, chci, abych mohla poznat, jak mě miluje."

Věřím, že kromě pochybností někde uvnitř cítíš, že to tak je. Tak to nepřehlušuj a neříkej, že to tak není. Zkus to prostě tak vzít. Že tě miluje, prostě protože to říká. Až pak ti bude moct pomoc. Milovat tě bude stejně, ale pomoct až když mu řekneš: "Ano, chci to."

To je na tobě. Když budeš chtít, zeptej se ho. A klidně napiš.

Vím, že mě neznáš, ale já tomu taky předtim nevěřil. Ale je to tak. Mám tě moc rád. A On ještě víc.

:) Pamatuj. Světlo poráží každou tmu. Světlo nemůže být zlou poraženo. Tma je jen nepřítomnost světla.

7 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 24. července 2018 v 9:07 | Reagovat

Je pravda, že lidé si k nám často dovolí jen to, co my samy jim dovolíme. Říkáš že, si tu neměla být, že fůra špatného se děje kvůli tobě. Já říkám že, každý tu má své místo a důvod proč je tam kde je. Pokud se ti nelíbí jak, žiješ tak to změň. Začni jinak myslet a vystup z role oběti. Možná si tu právě proto aby si se naučila být silná a přestala se utápět v sebelítosti. Něco o tom vím. Já sama jsem skutečné nechtěné dítě. Chtělo to hodně síly a práce na sobě samé, ale povedlo se. Dnes žiji klidný spokojený a šťastný život.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama